Hlavním cílem našeho projektu je vytvoření trojjazyčného slovníku vícejazyčných jazykových jednotek, který bude tematicky pokrývat vybrané oblasti současného komunikačního prostoru, jemuž dominují moderní média a technologie. Tato média nejen urychlují tok informací, ale vytvářejí i nové vztahy mezi lidmi, nové způsoby výpovědí, nové problémy a hrozby a v neposlední řadě nové právní předpisy. Efektivní používání těchto technologií a využívání nových mediálních příležitostí si žádá orientaci v systému, který vytvářejí, znalost souvisejícího know-how, vědomí o hrozbách, které představují, a způsobech, jak se jim vyhnout. Potřeba takovéto orientace a znalostí roste v situacích, kdy lidé navazují kontakt a chtějí komunikovat také mimo hranice svého jazyka a spolupracovat mezinárodně. Tematický překladový slovník, který mohou používat Češi, Poláci a Rusové (stejně jako další ruští mluvčí např. z Ukrajiny nebo Běloruska), má být především účinnou podporou pro vzájemnou komunikaci bez bariér.
Přínosy a dopady projektu
Výsledkem realizace projektu má být tematický překladový slovník, zpracovaný v elektronické podobě s důrazem na přívětivé uživatelské prostředí (přehledný systém hesel, jednoznačný způsob záznamu, snadný systém vyhledávání) a určený všem, kdo se zajímají o problematiku současných médií a jejich praktického využití v komunikaci: žákům, studentům, novinářům, překladatelům, zaměstnancům úřadů a firem. Volba jazyků – češtiny a polštiny – je motivována sousedstvím obou partnerů projektu (Univerzity Palackého a Opolské univerzity) a dlouhou tradicí jejich spolupráce. Další jazyk, ruština, byl zvolen také s ohledem na rostoucí příliv rusky mluvící populace do obou partnerských zemí, což vede k rozšíření roviny kontaktů polštiny, ruštiny a češtiny v každodenní komunikaci (jak obecné, tak specializované, zaměřené na oblast nových médií). Široký dosah slovníku a jeho snadné používání bude umožněno zpracování slovníkových zdrojů do elektronické podoby vybavené vyhledávacím nástrojem, který přinese uživateli možnost vyhledávat libovolný slovníkový záznam v libovolném vztahu všech tří jazyků slovníku. Terminologie spojená se světem současné (multi)mediální komunikace se dynamicky mění, proto digitální verze slovníku umožní také aktualizaci hesel a jejich ekvivalentů. Autoři projektu zvolili pro oblast zkoumání území střední a východní Evropy (Česká republika, Polsko, rusky mluvící země), protože neexistuje v dnešní době překladatelský slovník, který by shromažďoval na střední úrovni specializace jazykové jednotky související se současnou situací na mediálním, technologickém a komunikačním trhu, a který by určoval překladatelské vztahy mezi nimi, a to hned ve třech slovanských jazycích. Všichni členové projektového týmu jsou akademičtí pracovníci a lektoři, kteří mají zkušenosti s realizací dvou- a trojjazyčných slovníků.
Výstupy projektu
Cílem a výstupem projektu je trojjazyčný slovník Lidé, média, komunikace; sekundárním cílem projektu je tvorba souvisejících teoretických článků. Slovník bude pokrývat pět tematických oblastí, z nichž každá bude obsahovat další podoblasti:
Dnešní analogová a digitální média [tisk, rádio, televize, pevná linka vs stolní počítač, notebook, tablet, smartphone, internet, cloud; multimédia, jejich vybavení a příslušenství; základní informační nápisy (rozhraní); využití médií; síťové komunity].
Interpersonální komunikace v dnešních médiích [oslovení, formy pozdravů a loučení, jiné zdvořilostní fráze; iniciování, udržování a ukončení komunikačních činností na webu, etiketa a netiketa; řešení komunikačních šumů, komunikačního selhání).
Média jako prostředník v podnikání mezi lidmi [Internet jako místo poskytování služeb, nabídka pracovních míst, burzy práce, jako nástěnka pro hledání/nabídku zaměstnání; online zákaznický servis, internetový obchod; zaměstnanci na webové síti – profese a funkce].
Hrozby a bezpečnost v síti [webové závislosti, netoholismus, střet reálného a virtuálního světa, falešné identity, avatary a (ro)boti, trolling, tvoření fake news, hackerské aktivity, cenzura v síti, kybernetické války; ochrana dat, počítačová bezpečnost].
Evropská komunikační politika [nařízení EU v oblasti komunikace, instituce EU, dokumenty, právní akty a činnosti zaměřené na dosažení nadnárodní dohody, Evropská charta regionálních a menšinových jazyků, lingvistická ekologie, autorská práva online, GDPR, ACTA].
Harmonogram projektu na léta 2020–2023
2020 – první rok realizace:
stanovení teoretických předpokladů a metodologie pro zpracování slovníku a jejich publikace ve formě článků;
vytvoření souboru textových a korpusových zdrojů (českých a polských), vytvoření korpusu materiálu a excerpování jazykového materiálu z něj;
uspořádání hesel jednotlivých sekcí slovníku;
workshop a pracovní setkání projektového týmu.
2021 – druhý rok realizace:
vypracování kritérií a technik pro výběr překladových ekvivalentů;
vytvoření souboru ruských textových a korpusových zdrojů a následná excerpce jazykového materiálu pro ruské ekvivalenty;
skloubení jazykových verzí slovníku;
workshop a pracovní setkání projektového týmu.
2022 – třetí rok realizace:
editorské práce na slovníku;
verifikace ekvivalentů;
jazykové a odborné korektury;
zpracování teoretického úvodu ke slovníku.
2023 – čtvrtý rok realizace:
digitalizace slovníku a vznik jeho on-line podoby;
odevzdání slovníku k recenzím pro vydání;
korektury po recenzích a předání slovníku do nakladatelství;